Ničivé záplavy zasáhly Česko podruhé v pěti letech. Na sklonku minulého století zdevastovaly Moravu a východní Čechy. Letos došlo na druhou polovinu republiky. Krátký čas, který od sebe obě povodně dělí, i jejich srovnatelná velikost nabízejí příležitost k ohlédnutí za tím, jak jsme oběma mimořádným situacím čelili. Noviny z pátku 4. července 1997 předpovídaly zataženo s přeháňkami. V době, kdy jimi čtenáři listovali, však už na severní Moravě mohutně pršelo. Déšť stále sílil a v neděli kolem poledne už voda zatopila Opatov u Svitav. Nebývale intenzivní průtrž mračen, která se podle expertů v těchto končinách pravděpodobně nevyskytne častěji než jednou za 120 let, nebrala konce a po dalších čtyřiadvaceti hodinách už rozbouřené řeky zaplavily nejen desítky obcí na Bruntálsku, ale i polovinu Ostravy a část Opavy. Ještě téhož dne voda vtrhla také do Krnova a zatopila Vsetínsko. Odpoledne už rozvodněná Morava zalévala Olomouc i Přerov a navečer řádila v okresech Kroměříž a Zlín. V úterý ještě stále hustě pršelo a pod vodou se ocitly Poruba i Bohumín, Svratka pak začala potíže působit Brnu. Zaplaveny už byly kilometry silnic a řada mostů. Mimo provoz bylo zhruba 70 000 telefonních linek a na mnoha místech přestala fungovat i dodávka plynu a elektřiny. Na milion lidí se také na čas ocitlo bez pitné vody, desítky obcí byly izolovány od okolního světa. Během středy déšť sice ustal, rozbouřené řeky však už zaplavovaly také města a obce ve východních Čechách - včetně Hradce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
