Funkce vládního zmocněnce pro listopadový pražský summit Severoatlantické aliance se nerovná postavení ředitele zeměkoule, přesto se Alexandr Vondra chová, jako by mu příslušelo rozhodovat o osudech národů. Minulou středu se jej moderátorka v televizní „21“ otázala, zda je Slovinsko, jeden z horkých kandidátů na členství v NATO, důležitým strategickým státem. Vondra odpověděl, že se nic „strašného“ nestane, když se Slovinci rozhodnou, že vstoupit nechtějí. „Je to malá země. Dvoumilionová, čili myslím si, že zas taková tragédie by to nebyla,“ řekl. Těžko si představit větší klacek, který by Vondra mohl hodit pod nohy těm, kteří ve Slovinsku propagují vstup do Aliance. Zmocněncova bohorovnost připomíná manýry, známé už z dob jaltské konference, když byla se stejnou logikou celá střední Evropa přiklepnuta Stalinovi. Nakonec také Česko je pouze desetimilionová země. Letos v květnu se novináři zeptali amerického senátora Johna McCaina, jaký přínos může mít tak malý stát jako Slovinsko pro NATO. McCain připomněl, že Aliance v roce 1949 do svých řad přijala i Lucembursko, přestože je mnohem menší než Slovinsko. Řekl, že Slovinsko bude přínosem už svou geografickou polohou, a Lublaň pochválil za účast na vojenské misi v Bosně. Nabubřelý Vondra by si možná tyto myšlenky mohl napsat na tahák, až se bude příště chystat do televize.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
