Naše země trest smrti potřebuje
Dominik Lukeš se v článku Nejsme jako oni (Respekt č. 52/2001) vyslovil proti trestu smrti. Možná má pravdu, že absolutní trest nemá smysl ve spořádaných zemích s dlouhou právní kontinuitou. Má však smysl v zemi, která zoufale potřebuje provést reformy, zajistit odpovídající stabilitu, v zemi, jejíž pan prezident nemá na práci nic lepšího, než amnestovat asi dvě třetiny odsouzených. Připomeňme si jen, jak se díky Václavu Havlovi dostali ven vrazi - viz případ Masára, Molnára a dalších, aby pak na svobodě, dokonce v Rakousku, mohli vraždit dál. V době, kdy se za ubití starého bezbranného člověka pro pár stovek dává pár let, se sluší připomenout slova našeho prvního (a lepšího) prezidenta T.G. Masaryka: „Můj argument pro trest smrti není, že je odstrašující, ale že v něm je mravní expiace: vzít člověku život je bezpráví tak strašlivé, že může být usmířeno jen výkupným stejně těžkým.“ Ostatně, zabezpečení naší nejlépe střežené věznice prověřil nedávno pan Kajínek.
Zdeněk Zacpal, Praha
Bez kompromisů s těžaři to nejde
V polemice Zbožná přání geologů uveřejněné v minulém čísle Respektu mě geobotanik Richard Višňák obvinil s technokratického přístupu k přírodě. Tvrdí, že textem, který jsem napsal o lomu na Tlustci, ohrožuji nejen tuto, ale i další přírodní lokality. Od…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
