V úterý 9. července se stala významná věc pro Afriku. Na summitu v jihoafrickém Durbanu byla založena Africká unie (AU). Jak už její název napovídá, jasně se inspirovala Evropskou unií a její jednotící, konflikty překlenující funkcí pro starý kontinent. Také černý kontinent, zmítaný nepokoji, hladem a chudobou, potřebuje jednotný přístup ke svým problémům jako sůl. Přejme mu, aby uspěl a aby k tomuto úspěchu přispěla i nově vzniklá organizace. Ale ta má před sebou mnoho zádrhelů. Evropská unie vznikla jako důsledek druhé světové války, v podstatě proto, aby se Německo s Francií už nikdy neocitly ve válce. Jako taková uspěla i v éře rozdělené Evropy za studené války a dnes je na nejlepší cestě vstřebat také její relikt - země z řad bývalého východního bloku. Afriku dělí mnohem více antagonismů. Stále živé jsou protipóly mezi arabským severem a subsaharskými černošskými státy, mezi zeměmi anglofonními a frankofonními (nehledě na portugalštinu), mezi státy islámskými a převážně křesťanskými a zapomenuty nejsou ani záležitosti způsobené umělými hranicemi narýsovanými kolonialisty na psacích stolech. Africká unie nahradila Organizaci africké jednoty, která vznikla roku 1963 po dekolonizaci, sdružovala všechny státy kontinentu kromě apartheidní Jižní Afriky a za své sídlo si vybrala etiopskou metropoli Addis Abebu. Mělo to svou logiku. Právě Etiopie byla jedinou africkou zemí, která neprošla kolonizací Evropany (s výjimkou krátké italské okupace za éry Mussoliniho), a byla…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
