„Zas sa ně začaly búřit hlísty, tak jak v r. 1982, a tož možná půjdu aj na operaci.“ Ironicky, s chlapským humorem popsal 5. prosince 1984 svůj zdravotní stav. Druhý den však Jiří Petrů (1922–1984), legendární kyjovský primáš, zemřel. Korespondenční lístek zakončil dopisování mezi dvěma přáteli započaté už v listopadu 1947. Tehdy onemocněl tuberkulózou plic kontráš kyjovské muziky Miroslav Stužka. Jura Petrů s ním vroucně i syrově, za použití vlastního „slováckého dialektofonického pravopisu“, začal rozmlouvat v dopisech. Dodával příteli odvahu, pomáhal hledat ztracenou chuť k životu. Iniciační osobnost moravského kulturního života, brněnský folklorista Jaromír Nečas, korespondenci v osmdesátých letech spiklenecky rozmnožil v JZD v Moravské Nové Vsi. Používal tyto „živé obrázky“ ve svých rozhlasových relacích i veřejných pořadech. Hlavně jimi podarovával ty, kdo rozuměli, a usiloval o jejich vydání: „Jurovy dopisy mně kdysi nabídl k přečtení jeho syn Jiří Petrů. Okamžitě jsem poznal jejich cenu a zahořel.“ Svědčí o bezpříkladném přátelství Jury k těžce nemocnému kamarádovi (který jej nakonec přežívá), o téměř zbožnění Antoše Frolky, zakladatele prvního poloprofesionálního souboru pro lidovou píseň v zemi. Listy přinášejí svérázné vidění této osobnosti hudebního folkloru. Koncem dubna letošního roku vydalo Sdružení přátel Slováckého souboru Kyjov v redakci Dušana Holého, Petra Spielmanna, Jaromíra Nečase a Jiřího Petrů jr. knihu Primáš Jura Petrů - Dopisy příteli. Její…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
