„Ta láska ke kapitalismu nebyla upřímná, teď konečně budujeme socialismus s lidskou tváří. Nějakou tu kačku pro každého, milujte se, množte se a nikdo ať moc nečouhá z řady.“ Povzdech Ondřeje Hejmy v týdeníku Reflex shrnuje rezignaci české pravice po prohraných volbách. U vysloužilého rockera trapná poznámka nepřekvapí. Podobně se ale vyjadřují také pravicoví politici a s nimi sympatizující novináři. Porážku prostě nečekali a teď nevědí, co rozumného na to říct.
Lepší než národ
Deprese pravicových publicistů působí až komicky. Bohumil Pečinka v Reflexu ohlašuje změnu epoch - země totiž zažila největší triumf levice od roku 1946. Důvodem je mdloba občanů: „Jsme národ s mentalitou poddaných, kterým se stýská po totalitách,“ komentuje většinu voličských hlasů pro levici rovněž v Reflexu ředitel Národní galerie Milan Knížák. V Lidových novinách mu přizvukuje bývalý ministr dopravy Martin Říman (ODS): „Náš program znervózňoval, nastavoval nemilosrdné zrcadlo a volit ho mohli jen ti, kdo dokážou nadřadit dlouhodobý zisk nad krátkodobým. Tady ale lidé hájí jen vlastní zájmy.“ Co bude dál? „Čeká nás budování socialismu,“ temně věští Karel Steigerwald v MF Dnes. Průběh je mu předem jasný: ČSSD donutí podepsat Koalici levicový program, stejně ale bude spolu s komunisty prosazovat nejdivočejší levicové vize. Tyto vize se pokusil popsat zmíněný Bohumil Pečinka - bude zrušen lustrační zákon a omezena svoboda podnikání. "Kam jste nás tou vzájemnou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
