Řecko, země, která bude od ledna půl roku předsedat EU, projevuje v bezpečnostní politice tak trochu schizofrenní postoje. Uvítalo teď sice návrh na zřízení evropské pohraniční stráže (Respekt č. 24/2002), která by snížila hrozbu ilegálních přistěhovalců, ale staví se odmítavě k myšlence evropských branných sil. Nic nepořídil za své návštěvy Athén 11. června ani José María Aznar, nyní „úřadující šéf“ EU. Co na této myšlence Řecku vadí? Jde o návrh euroarmády z loňského května, jenž vznikl z podnětu USA a Velké Británie. Počítá s úzkou spoluprací evropských jednotek se Severoatlantickou aliancí, přičemž zahrnuje i členy NATO vně Evropské unie, mezi nimi i Turecko. Řecko se postavilo tvrdě proti, ale ničemu nezabránilo. USA, Velká Británie a Turecko uzavřely loni v prosinci v Ankaře dohodu mimo instituce NATO. Athény zůstávaly po celou dobu jednání diplomaticky pasivní, ale zle se jim to vymstilo.
Bonus pro Turecko
Tzv. Ankarská dohoda je pro Turecko neobyčejně výhodná. Evropské ozbrojené síly podle ní nebudou použity proti Turecku „v žádném, ani krizovém případě“ (čl. 2). Turecko má rovněž právo přerušit operaci evropských sil z důvodů „geografické blízkosti“ nebo „národních bezpečnostních zájmů“ (čl. 12). V takovém případě se EU s Ankarou „poradí“ o dalším postupu. Turecko se podle dohody plně zúčastní všech evropských vojenských operací, které použijí prostředků NATO (čl. 11). Na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
