Občanští demokraté to při obhajobě svého programu z roku 1998 nemají lehké. „Tato země si nezaslouží socialismus, ať už v podobě otevřené, či skryté. Proto potřebuje ODS,“ varovala tehdy Klausova partaj. Jenže to nakonec byla právě ona, kdo umožnil vládu sociálních demokratů a pak ji čtyři roky držel u moci. Díky její podpoře mohly být uskutečněny všechny „socialistické experimenty“, proti nimž před volbami brojila.
Proti drobení státu
Začněme pozitivy. Na začátku vlády sociální demokracie zástupci ODS prohlásili, že nedovolí vyšší daně. To se jim podařilo splnit. V souladu se svým programem se strana postavila proti „majetkovým přiznáním“, „omezování smluvní volnosti v pracovním právu“, „finanční prokuratuře“ a „zaměstnaneckému pojištění“. ODS nepodpořila vládu ani při zřizování úřadu ombudsmana, referenda či při vzniku krajů. „Nesmířili jsme se s rizikem drobení státu a nárůstu byrokracie, které zřízení krajů přináší,“ stojí v programu ODS. Protože však bylo dopředu jasné, že vládě vznik krajů pomohou prosadit lidovci a unionisté, spojila se ODS s ČSSD v protlačení systému, který při volbách do krajských zastupitelstev jednoznačně zvýhodňuje velké strany a navíc zakazuje účast ve volbách nezávislým kandidátům. Zcela principiálně podle svého programu jednala ODS v otázce školství. Strana podpořila (neúspěšný) návrh Unie svobody na zavedení školného. Spolupracovala s US i na přípravě (později schváleného) zákona otevírajícího vysoké školy širší…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
