Kabinet Miloše Zemana ve středu odklepl svou poslední velkou privatizaci. Zadluženou a trvale ztrátovou Novou huť, největší tuzemské ocelárny s dvanácti tisíci zaměstnanci, koupí za 660 milionů korun indický ocelářský magnát s britským pasem Lakshmi N. Mittal. Je to dobrá, nebo špatná volba?
Pro a proti
O úspěchu Lakshmiho Mittala do značné míry rozhodli velcí věřitelé Nové huti v čele s IFC (dceřiná společnost Světové banky) - výslovně ho označili za jediného investora, jemuž by poshověli se splacením dluhů Nové huti ve výši 8,5 miliardy. S indickým byznysmenem jsou spokojeni ředitel huti František Chowaniec i předák odborů Werner Stuchlík. Odboráři dokonce vyzvali vládu, aby nenutila Indy k záruce udržení pracovních míst, „pokud by měl být tento požadavek důvodem pro neuzavření smlouvy“. Mittalův LNM Holdings je čtvrtá největší ocelářská skupina na světě (podle MF Dnes druhá). Ind proslul jako podnikatel, který dokáže kdekoli na světě ztrátové kolosy rychle přivést k zisku: předvedl to v Indonésii, na Trinidadu či v Kazachstánu. Zaměřuje se na tzv. minihutě - jednu takovou si v 90. letech s velkou slávou pořídili právě v Ostravě, ale kvůli vleklým technickým potížím se má rozjet naplno až tento měsíc. Co naopak mluví proti vládní volbě? „LNM Holdings získala z pochybných důvodů exkluzivitu k jednání, takže ostatní zájemci se vůbec nedostali do hry. Normální soutěž by umožnila porovnat nabídky,“ připomíná ostravský senátor Mirek Topolánek,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
