Dvanáct let trvalo, než Krajský soud v Brně uzavřel známý případ revoluční stávky z roku 1989 na tamější fakultě architektury. Ovšem verdikt, jejž minulý týden vynesl senát pod vedením soudce Marka Cigánka, je mimořádně hloupý a hanebný. Zní takto: tři mladí architekti, bývalí vůdci stávky, se mají dopisem omluvit tehdejšímu předsedovi fakultní komunistické buňky Janu Snášelovi a zaplatit náklady řízení. Zač? V lednu 1990 ho vyzvali k odchodu z fakulty pro „zneužívání politického postavení“ a „demagogické, arogantní a kariéristické vystupování“. Vzepřít se takto veřejně papalášovi, který za účast na stávce vyhrožoval vyhazovem, bylo statečné a správné. Studenti podle svědků ve své kritice nijak nepřeháněli. Komunista Snášel ke všemu neutrpěl ani žádnou újmu, neboť o místo přišel, až když ho neobhájil v konkurzu. Tak jaká omluva? První instance z toho důvodu žalobu třikrát odmítla. Zato krajského soudce Cigánka (a předtím jeho kolegyni Ludmilu Antlovou) nepřesvědčily výpovědi svědků ani důkazy o Snášelově kariéře v KSČ. Omluva, a basta. Takže co teď s tím? Nerespektovat rozsudek? To znamená klesnout v pohrdání právním státem kamsi na úroveň Miloše Zemana. Vyhovět rozsudku? To se příčí elementárnímu citu pro čest. Na řadě je tedy stížnost k Ústavnímu soudu - spojená se žádostí, aby krajský soud odložil vykonatelnost rozhodnutí. Poslední instance zatím vždy stála na straně přirozené spravedlnosti.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
