Když minulý týden navštívila Česko první dáma Spojených států amerických Laura Bushová, našla si v nabitém programu čas na setkání s lidmi z humanitární organizace Člověk v tísni. Nebylo to náhodou. Společnost, která právě v těchto dnech slaví své desáté narozeniny, se mezinárodních poct a úcty dočkala po letech perné práce v rozháraných částech světa. Právě teď se její členové snaží pomáhat v rozbitém Afghánistánu.
A chtěli zastřelit řidiče
„Vstal jsem v šest hodin. O půl osmé volal radiem Jirka Knitl, že se jim při konvoji do Darajsufu převrátil náklaďák s moukou a pohřbil pod sebou toyotu plnou afghánských vojáků. Všichni to jako zázrakem přežili a ti, co vyvázli bez zranění, chtěli zastřelit řidiče náklaďáku. No situace jedna báseň,“ napsal před týdnem z Mazáre Šarífu přátelům Marek Štys, jeden ze šestice dobrovolníků Člověka v tísni, kteří tady pomáhají organizovat návrat válečných uprchlíků. „Od mezinárodní organizace pro migraci jsme vyfasovali čtyřicet pět polorozpadlých náklaďáků, ale afghánští řidiči jsou takoví anarchisti, že nebylo možné domluvit se s nimi na cestě,“ popisuje Štysův kolega Ondřej Zapletal repatriaci tří stovek běženců ze severu země. „Stačilo jedno moje špatně pochopené gesto, jeden z řidičů naskočil a ostatní za ním. Museli jsme v džípu předjet konvoj polem, zastavit ho a organizovat znovu. A tak to šlo pořád dokola.“ Nadace vrátila domů už patnáct tisíc uprchlíků. Současná největší akce Člověka v tísni, SOS…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
