V pondělí zveřejněný společný volební program CDU/CSU (jedním slovem Unie), dokument o 74 stranách, vzbudil u nás pozornost pouhými 18 řádky. Na nich se mimo jiné píše o nepřijatelnosti vyháněcích dekretů v platných právních řádech současné Evropy. V Česku si za „vyháněcí dekrety“ automaticky dosadíme tzv. Benešovy dekrety a celou pasáž pak můžeme interpretovat jako německý zátaras na naší cestě do Evropské unie. Je tato hrozba reálná? Než se dostaneme k odpovědi, podívejme se na volební program v jeho celku. Je značná šance, že konzervativci pod vedením Edmunda Stoibera zvítězí ve volbách 22. září a pak by se od jejich volebního programu odvíjela vládní linie spolkového kabinetu.
Hlavní je výkon
V dokumentu nazvaném „Výkon a bezpečnost: čas k činům“ se konstatuje, že po čtyřech letech rudo-zelené vlády představuje Německo v mnohém ohledu, především ekonomickém, koncové světlo Evropy (tento výraz se v textu vyskytuje celkem čtyřikrát). Jak to chtějí konzervativci změnit? V hrubých rysech, uvedených jak v názvu, tak hned za preambulí, jde hlavně o dva body - výkonnost a bezpečnost. Co se týče výkonnosti, Unie se chce postarat o čtyři věci. Aby i příjemci nízkých mezd (tzv. levné džoby) na tom byli lépe než příjemci sociálních dávek (rozuměj uvolnit podmínky pro levné džoby). Aby výdělečně činným zbylo z jejich mezd více (rozuměj nižší daně). Aby se střední stav ocitl v centru hospodářské politiky. Aby se rodiče, kteří vychovávají děti a tím sami…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
