Na začátku prosince byly zveřejněny výsledky prestižního mezinárodního výzkumu čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků PISA, který pořádala OECD. Uzavíral sérii výzkumů zjišťujících úroveň vědomostí a dovedností žáků, které po roce 1989 proběhly také na českých základních a středních školách. Všechny svorně vypovídají o třech slabých místech českého vzdělávacího systému: o přílišném důrazu na faktické vědomosti, o malém důrazu na výchovu a o velké selektivitě.
Hodně faktů
Čeští žáci získají ve škole faktické vědomosti a osvojí si řadu rutinních postupů. Kvalitní vzdělávání ale představuje rovnováhu mezi předáváním vědomostí a samostatnou prací žáků a této rovnováhy se u nás dosud nepodařilo dosáhnout. Faktických vědomostí je příliš mnoho, dostatečná pozornost naopak není věnována tomu, aby se žáci naučili tyto vědomosti dále využívat. Opakovaně se ukazuje nedostatečná úroveň čtenářské gramotnosti. Jde přitom o dovednosti vyhledávat informace v různém typu textů, interpretovat přečtený text, zaujmout k němu vlastní stanovisko a toto stanovisko obhájit. K práci s textem nejsou žáci na našich školách systematicky vedeni - memorování dat narození autorů a výčtů všech jejich literárních děl bez vlastní zkušenosti s jejich tvorbou ke zvyšování čtenářské gramotnosti nepřispívá. Lepší jsou výsledky v matematice a v přírodovědných předmětech. Zde dosahují čeští žáci dobrých výsledků v úlohách, kde mají demonstrovat faktickou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
