Doba předvolební je dobou velkých programů, a měla by proto vybízet k nadčasovým tématům. Které téma ale může být nadčasovější nežli čas? Ten, který je tak nehmatatelný, že snad prý ani není - alespoň podle Jana Wericha, který kdysi na forbíně divadla ABC poučoval pana Horníčka: „Už jste snad někdy potkal čas, nebo někdo zaklepal a - vešel čas?“ Čas může unikat mezi prsty stejně jako směřování polistopadového vývoje.
Dál podle Marxe
Denní starosti vrátily na zem představy o hlubokém přerodu společnosti a rakouský životní standard zůstává stejně vzdálený jako před deseti lety. Staří mistři šalby a klamu, vykovaní normalizačním socialismem, ale také sotva ochmýření mladíci s drzým čelem si dovedli úspěšně podmanit nové příležitosti. A tak namísto aby se majetek správně po kapitalisticku rozmnožoval, byl naopak pěkně po socialisticku rozchvacován a konzumován. Namísto aby se panství státu nad občanem oslabovalo, potřeba řídit proměny státních a ekonomických struktur byrokratickou moc spíše posílila. Hlavní smůlou minulého desetiletí bylo, že se v něm příliš mnoho přerozdělovalo. Pokračovaly tak minulé praktiky, navíc v nesrovnatelně větších rozměrech. Z hlediska vidění času je přerozdělování obráceno zpět - na tom byl právě založen komunismus i jeho třídní nenávist. Podle ideologa levice Karla Marxe je hodnota zboží ztělesněním lidské práce vložené v minulosti a kapitalista jen poživačným přívěskem kapitálu. Kdyby měl pravdu, kapitalismus by byl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
