Petr Holub vykreslil velmi truchlivý obraz české společnosti. V tomto temném světě se „rodí stále méně dětí, o církvích nebo vzdělávacích spolcích není slyšet, ani o žádné kulturní akci nebo uměleckém díle, které by zajímalo většinu národa“. Jednou větou, občanská společnost nefunguje, když „polovina všeho lidu denně sleduje tak hloupou televizi, jako je Nova“. Kumulace negativ a krizových symptomů je do očí bijící. Ostražitý čtenář proto ihned zpozorní. Jsme skutečně národem nekomunikativních afatiků, kteří tupě zírají na televizi jako pacienti trpící sociálním stuporem? Je česká společnost opravdu v tak hluboké krizi? Anebo jde jen o projev dlouhodobější frustrace a deprese šéfredaktora Respektu ze společnosti, v které žije? Otázky po rozhodujícím soudu míří do oblasti psychologie, která přísluší expertům. Přesto se odvážím tvrdit, že druhý směr hledání odpovědi je blíž pravdě. Nálada je při hodnocení a popisu reality naprosto stěžejní – právě ona rozhoduje o míře zkreslení, v našem případě o sytosti černě namíchané malířem-sociologem Petrem Holubem. Z čeho pramení tyto depresivní nálady, které komentář zabarvily do hrůzné, apokalyptické vize, v níž vládne démonizovaný Velký bratr TV Nova, je zřejmé z jeho odpovědí na otázku: Co je občanská společnost a jak si v České republice rozumí s politiky?
Civil hledá civila
Petr Holub tvrdí, že občanská společnost vzniká tehdy, když lidé společně dělají, co chtějí, k čemu nejsou nuceni…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
