Začalo to překvapením. Když minulé pondělí zahájil Evropský parlament debatu nad rezolucí o české připravenosti na vstup do Unie, vyšlo najevo, že pět z celkem čtrnácti odstavců je věnováno Benešovým dekretům. Čeští zákonodárci nečekali a označili text za nepřijatelný. Nicméně se svými evropskými kolegy uzavřeli dohodu, že budou v jednání pokračovat na konci dubna v Praze. Teď už je to tedy jasné: Benešovy dekrety se opravdu staly tématem závěru českých příprav na členství v Evropské unii.
Každého to zajímá
Zmínka o dekretech se v rezolucích Evropského parlamentu (EP) objevuje pravidelně od roku 1999. Hned napoprvé poslanci vyzvali českou vládu, aby zrušila ty z nich, které se týkaly „vyhoštění individuálních etnických skupin“ z Československa. V následujícím roce a také loni poslanci zpochybnili soulad dekretů s právem EU (vyžadujícím například rovný přístup ke všem občanům členských zemí) a vyzvali Zemanův kabinet, aby tento soulad prověřil, ačkoli čeští politici něco podobného opakovaně dementovali. Posun letošního návrhu spočívá v tom, že rezoluce nepřímo označuje dekrety za součást přístupových rozhovorů mezi Českou republikou a Unií. Návrh také naznačuje, že Česko nesplní kritéria členství, jestliže se prokáže stálá aplikovatelnost některých dekretů. Evropští poslanci navíc požadují, aby jim česká vláda předložila materiály k celému problému. "Odmítáme, aby dekrety byly součástí vyjednávání České republiky s EU. Považuji za nepřijatelné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
