Jménem černých Američanů, potomků otroků, bylo minulé úterý v New Yorku zahájeno soudní řízení, jehož výsledek dobře znázorní, jak daleko to dotáhlo novodobé zpytování svědomí Západu. Hlavní žalobkyně, šestatřicetiletá černá Američanka Deadria Farmerová-Paellmannová, podala žalobu na tři firmy – peněžní ústav FleetBoston Financial, železniční firmu CSX a pojišťovnu Aetna – za to, že před dávnými časy těžily z otrokářství. Právnička podotkla, že brzy oznámí jména asi sta dalších firem, jež se zhruba v letech 1789 až 1860, tedy od vzniku Spojených států až po volbu Abrahama Lincolna prezidentem, měly na zneužívání otroků také podílet.
Ostrá diskuse
Zpráva o zahájení pře nepřišla zčistajasna. O odškodném za zotročení Afričanů se mluví už léta v rámci kompenzačních tažení, charakteristických pro Ameriku posledních let. Patří k nim bitvy kuřáků, soudících se s tabákovými firmami o svoje poškozené zdraví, i úspěšný závěr mimosoudního vyrovnání německých firem s oběťmi otrockých a nucených prací v nacistické třetí říši. (Na tyto německé firmy byly původně podány žaloby právě americkými právníky, a to před soudy nikoli evropskými, nýbrž americkými.) Kompenzace černým otrokům se ovšem v jedné podstatné věci liší. Žádná přímá oběť této zvůle už nežije. Právnický tým pod velením Farmerové-Paellmannové proto chce odškodnit alespoň potomky, neboť ti prý dodnes trpí ekonomickými a sociologickými následky poroby svých předků z předminulého století.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
