Tento týden budou poslanci opět rozhodovat o osudu zhruba čtyř tisíc dětí, které tady žijí mimo rodiny v ústavech. Prezident Václav Havel totiž vrátil dolní komoře zákon o ústavní výchově. „Ten dokument vychází z představy, že současný systém ústavní výchovy je třeba zachovat. Což je špatně, zákon měl být využit k hlubší reformě,“ přivítal prezidentské veto zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. „Dám do Zprávy o stavu lidských práv požadavek na změnu pojetí a cílů ústavní výchovy.“
Práce s rodinou
Oproti dvacet let staré vyhlášce, kterou se dodnes ústavy řídí, přináší návrh nového zákona jen pár změn. „Přitom za tu dobu se jasně ukázalo, že to není dobrý systém. Když děti opustí ústav, mají problém zapojit se zpět do společnosti,“ říká Věra Bechyňová ze spolku Střep, občanského sdružení na pomoc rodinám a dětem. A její názor potvrzuje i zdejší uznávaná kapacita v oboru - dětský psychiatr Zdeněk Matějček: „V dětských domovech je život jednotvárný, dítě tam pro nikoho nic neznamená, nemá se na co těšit, kromě oběda a nedělních vycházek,“ říká Matějček. „Nelze se divit, že chovanci pak v životě nejsou schopni reagovat na city, navázat vztah, zamilovat se.“ Tento neveselý stav dokládají i výsledky Matějčkova rok starého výzkumu. Pouze třetina absolventů ústavní péče zvládá bez větších potíží běžný život - má rodinu, čistý trestní rejstřík a podobně. Podle paní Bechyňové je nepříznivý trend možno zvrátit jedině "změnou celého systému vycházejícího z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
