Jednou ze zvláštností české hudební scény posledních let je skutečnost, že temperamentní hudební styly, které za oceánem i v Evropě proslavili téměř výhradně černoši, hrají v tuzemsku naopak skoro jen bílí hudebníci. Brněnská skupina Gulo Čar, která nedávno vydala své debutové album Pačas, tedy představuje v jistém smyslu průlom. K několika málo v České republice usazeným černochům (kteří obsadili především prostor jamajského reggae) se v případě Gulo Čar přidává „americký“ svět blýskavého soulu a funku, předváděný ovšem s typickým romským temperamentem.
Já jsem Drupi
Romských kapel sice funguje v České republice poměrně dost, ale širší pozornost si zatím vydobylo jen několik z nich. Zhusta se tak stalo až po nepřehlédnutelném úspěchu v zahraničí. Dvě prorazily především zásluhou výrazných protagonistek (Věra Bílá a Kale, Ida Kellarová a Romano Rat), jiné, jako například svitavský Točkolotoč, spíše s pomocí vyrovnaného podílu léta se sehrávajícího početného „bezejmenného“ ansámblu. Gulo Čar, zahrnující šest romských hudebníků a dvoučlennou „bílou“ dechovou sekci, patří spíše do druhé skupiny. Není to ale přesné: orchestr sice staví na hudební tradici svého etnika, ale jejich svět nelze popsat bez vlivu americké černé taneční hudby. Kořeny Gulo Čar sahají deset let zpátky: na přelomu osmdesátých a devadesátých let se jádro dnešní sestavy, kytarista Pavel Dirda a zpěvák Ladislav „Drupi“ Richter, občas pohybovalo se svými přáteli v barech západní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
