Každá změna amerického prezidenta vyvolá ve Velké Británii debatu o stavu „zvláštního vztahu“ s USA - ač proevropský expremiér Edward Heath, jenž začátkem 70. let vedl zemi do Evropské unie, dává přednost nálepce „historický“ namísto „zvláštní“. Tato debata jde přímo do srdce toho, jak Británie vidí sebe a své místo v moderním světě: Je citově atlantická, nebo geopoliticky evropská? A je snad možná kombinace obou příklonů? Tyto otázky ožívají právě teď, když do Bílého domu nastoupil George W. Bush.
Raketový deštník…
Vztah vůči EU je v centru britské politiky. Konzervativci, vcelku eurofobní strana, od roku 1979 považovali za hlavního spojence Británie spíše USA než evropské země. Margaret Thatcherová obvinila evropský kontinent, že zavinil závažné problémy 20. století, jejichž jediným řešením byla aliance anglicky mluvících zemí. I když jsou takováto emocionální prohlášení nutně zjednodušující, jsou silně usazená v povědomí britské veřejnosti - oficiálně je symbolizuje kaple v katedrále svatého Pavla věnovaná americkým obětem v obou světových válkách. To vše funguje už dlouho. Ale nynější změna ve Washingtonu má navíc zvláštní rezonanci v Bushových plánech na štít národní raketové obrany. Kritici argumentují, že tento systém, který má zachytit eventuální raketový útok z ligy států tzv. odpadlíků, jako je Severní Korea, poruší dohodu o protibalistických střelách mezi USA, Ruskem a Čínou. Británie je v centru této debaty, neboť USA by musely…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
