Není stále pěkně, někdy může být i špatné počasí. V politickém ohledu to víc než dobře vědí v Argentině, která se po dvanácti letech znovu ocitla ve víru sociálních bouří. Výbuch nespokojenosti přinesla snaha prezidenta de la Rúy zbrzdit ekonomickou krizi. Prozatímní výsledek: demise prezidenta, 27 mrtvých, stovky raněných, tisíce zatčených. Hlavní poučení pro ostatní země: špatné počasí jednou přijde.
Cena za optimismus
Roku 1989, šest let po pádu vojenské diktatury, ožebračila hyperinflace statisíce Argentinců natolik, že neváhali a vzali útokem supermarkety a obchody s jídlem. Nepokoje vedly k pádu prezidenta Raúla Alfonsína z Radikální strany. Alfonsína vystřídal perónista Carlos Menem, jehož ministr hospodářství Domingo Cavallo navrhl osvícené reformy. Jejich základem bylo stanovit pevný kurz argentinského pesa, které napříště mělo mít stejnou hodnotu jako dolar. Tím Cavallo zlikvidoval inflaci a vyloučil pro příští vlády možnost tisknout nekryté peníze. Zároveň tak snížil úrokové míry a přilákal zahraniční investory. Argentina poté zažívala bezmála desetiprocentní růst a zemi naplnil optimismus, který se mimo jiné projevoval zvyšováním veřejných výdajů. Menemova vláda bohužel ztratila důvěru občanů řadou korupčních skandálů. Mračna se začala stahovat před čtyřmi lety, kdy prošla krizí Brazílie. Brazilci devalvovali měnu a tím dostali do potíží argentinské vývozce. Nastala recese, na kterou vláda v Buenos Aires reagovala pod vlivem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
