První kolo prvních voleb do regionálních samospráv je patrně nejvýznamnější politickou událostí na Slovensku v tomto roce. Naplnil se cíl vládní koalice, která se už ve svém programu zavázala, že dosáhne rovnoměrnější dělby moci a oslabí centralizovaný stát. Nutno sice uznat, že se představy vládních stran o podobě reformy veřejné správy lišily. Zákony se opožďovaly, po schválení územního členění rezignoval vládní zmocněnec Viktor Nižňanský, poté dva měsíce hrozila odchodem do opozice Strana maďarské koalice. Přesto se začátkem října podařilo konečný tvar reformy vtělit do pěti zákonů.
Bezdůvodná přestřelka
První prosinec mohl být stvrzením „přiblížení moci občanovi“, jak pravil reformní slogan. Nestalo se. Volby vyústily v nové roztrpčení, které se následně vlilo do „blbé nálady“, jež už dlouho na Slovensku panuje. Vládu, opozici i média rozlítila slabá odezva voličů. Líčily 26procentní účast jako katastrofu, nepochopení smyslu reformy, selhání vládní koalice, či dokonce selhání občanské společnosti. Rychle začaly hledat viníka. Vláda prý zanedbala osvětu, strany se o reformě pouze hádaly, takže lidi znechutily, špatný zákon znemožnil účinnou kampaň… Nic z toho není hlavním kamenem úrazu. Účast byla opravdu nízká. Avšak, ač je to paradoxní, nenormální byla spíše 85procentní docházka při parlamentním hlasování v roce 1998. V zavedených demokraciích není výjimečné, když v regionálních volbách rozhoduje třetina nebo čtvrtina voličů. Nízká účast…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
