Nacionalisté z Kuomintangu ztratili v občanské válce ve čtyřicátých letech minulého století pevninskou Čínu, ale získali Tchaj-wan. Vládli mu přes půl století. Loni v březnu prohráli prezidentské volby, zůstala jim však možnost komplikovat vládě a prezidentovi život. V Zákonodárném jüanu - tchajwanském parlamentu - měl Kuomintang výraznou, nadpoloviční většinu. Mohl tak blokovat zákony, které mu byly proti mysli. Od předminulé soboty je i to minulost.
Hlasování bez úplatků
Po parlamentních volbách 1. prosince se počet poslanců Kuomintangu scvrkl ze 110 na 68. Nejsilnější stranou v 225členném Zákonodárném jüanu je nyní Demokratická pokroková strana (DPP) prezidenta Čchen Šuej-piena. Má 87 křesel, o 21 více než po volbách v roce 1998. Kuomintang přišel o čtyřicet procent svých mandátů. Co přispělo k tak výrazné porážce strany, které obyvatelé Tchaj-wanu vděčí za obdivuhodný hospodářský rozmach posledních desetiletí? Kuomintang především doplatil na vnitrostranické spory. Jeho nejpopulárnější předák James Sung, bývalý guvernér hlavního ostrova Tchaj-wanu (k zemi patří ještě další, menší ostrůvky), se domníval, že by měl být kandidátem své strany pro loňské prezidentské volby. Jejich výsledky to potvrdily. Oficiální kandidát Kuomintangu, nevýrazný Lien Čan, propadl - a Sung, který kandidoval jako nezávislý, zaostal za vítězným Čchenem z DPP jen o tři procenta. Letos opustil Kuomintang po delších rozepřích další populární muž, bývalý prezident Li…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
