Je to válka, nebo ne? Takové otázky padaly po 11. září, kdy byl proti USA spáchán válečný akt, aniž by se k němu nějaký stát přiznal, natožpak válku úředně vyhlásil. Přesto Amerika iniciovala tažení (pro leckoho válku) proti mezinárodnímu terorismu. Tažení dosud úspěšné: už v polovině listopadu padli afghánští tálibáni coby vládnoucí režim a ochránci bin Ládinovy Al Kajdy, minulý pátek kapitulovali i ve své baště Kandaháru. Chtělo by se zatleskat. Je to válka, nebo ne? Takové otázky padají po 2. prosinci v Izraeli. Stačí krátká rekapitulace onoho víkendu: v sobotu před půlnocí deset mrtvých při pumovém výbuchu v Jeruzalémě, v neděli ráno jeden zastřelený v pásmu Gazy, v poledne pak patnáct mrtvých při výbuchu ve městě Haifa. A i když ihned následovala izraelská odveta (cílené nálety na palestinskou infrastrukturu), ke klidu zbraní, natožpak k vytouženému potlesku, je daleko. Je to válka, nebo ne? Nečiní se i tady stoupenci bin Ládina? Nemají i tady své zázemí u místních úřadů? Tak proč proti nim nezakročit podobně jako v Afghánistánu? To už nejsou jen řečnické otázky.
Jak bojovat proti partnerovi
Před dvěma týdny izraelský premiér Ariel Šaron prohlásil, že bezpečnostní situace v Izraeli je velmi dobrá, a tudíž bude soustřeďovat svou pozornost na ekonomická témata: „Našli jsme způsob, který nám umožní účinně zasahovat proti terorismu, aniž by vedl k eskalaci.“ Jenže už 3. prosince zněl titulek deníku Ha'arec velmi temně: "26 mrtvých, 275…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
