Už za čtrnáct dnů chce vláda rozhodnout o prodeji českých rafinerií a chemiček, sdružených do mamutího holdingu Unipetrol. Ze všech probíhajících privatizací budí tato nejméně protestů a rozruchu. A také slibuje nejnižší výnos: vláda očekává 12–16 miliard, nabídky se zatím pohybují kolem deseti. Za jeden ze tří největších českých podniků (ať se to měří tržbami, nebo počtem zaměstnanců) se to zdá až překvapivě málo.
Unipetrol: silný podpírá slabého
Unipetrol si vysloužil označení „nejlevnější rafinerie ve střední Evropě“. Něco na tom je. Na jedné straně skupina loni prodala zboží za 74 miliard korun s rekordním čistým ziskem 4,5 miliardy. Na druhé straně: kdyby stát prodával svůj podíl (63 %) za aktuální burzovní cenu, získá pouhých 6,5 miliardy korun. (Je fakt, že za většinový balík platí zájemci vyšší než tržní cenu, ale Unipetrol je opravdu levný.) Důvod? Do holdingu se z politických důvodů dostaly k silným podnikům i slabé či zadlužené. Pilířem Unipetrolu je Česká rafinérská - zajišťuje více než polovinu tržeb a spolehlivý zisk nejméně 1,5 miliardy ročně. Tuto část de facto zprivatizoval Klausův kabinet: v roce 1995 zde koupilo 49 % mezinárodní konsorcium IOC (Agip, Shell, Conoco). Má také opci (kupní právo) na ostatek akcií České rafinérské pro případ, že by vládu nad celým Unipetrolem převzal některý z konkurentů IOC. Přesné podmínky opce nejsou známy a neviděl je ani žádný tuzemský analytik. Pro zájemce je tu další lukrativní majetek:…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
