Předminulý pátek učinilo Maďarsko krok, kolem nějž další dva postkomunističtí členové Severoatlantické aliance, Česko a Polsko, chodí jako kolem horké kaše. Budapešť se rozhodla vyzbrojit svou armádu stíhačkami západní výroby. Volba ovšem padla na gripeny, tedy stroje, které ve své výzbroji nemá žádná země NATO. Švédsko, jejich výrobce, samo není členem severoatlantického vojenského spolku. Letouny budou sice konvertovány na systém aliance, ale Maďarskem se šíří dojem, že se vláda nepromyšleně nechala unést zatím nezveřejněnou hospodářskou výhodností švédské nabídky.
Zákulisí volby
Bojeschopné maďarské letectvo dnes podle neoficiálních zdrojů tvoří deset kusů ruských stíhacích letadel MIG-29, z nichž tři jsou cvičné dvoumístné verze. Před osmi lety jich země v rámci splátek ruského dluhu získala celkem osmadvacet. Jedno letadlo se ale zřítilo a většina ostatních stojí kvůli nedostatku peněz a náhradních dílů v hangárech. Starší stroje MIG-21 armáda vyřadila v loňském roce. Byl tedy čas rozhodnout, co dál. Jako možnost se nabízela modernizace ruských stíhaček. Tato letadla by však ani poté nevyhovovala požadavkům NATO, navíc jsou poruchová, mají velkou spotřebu a jejich používání by znamenalo závislost na dodávkách součástek z Ruska. Politici rozhodnutí stále odkládali, bylo to pro ně příliš velké finanční sousto. Naposledy o odkladu rozhodl v srpnu 1998 premiér Viktor Orbán s odůvodněním, že jeho země na nové stroje nemá peníze. Otázka nových…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
