George Orwell v knize „Na dně v Paříži a Londýně“ líčí bludný kruh, do kterého upadali v jeho době bezdomovci. V žádné ubytovně nesměli zůstat déle než jednu noc, a byli tak nuceni neustále putovat krajinou, aniž měli kdy šanci někde zakotvit a najít si práci. Člověk, který by po nich chtěl, aby se jako odpovědní jedinci postarali sami o sebe, by se nejspíše dočkal inzultace. Jsou totiž situace, ve kterých teze o tom, že si za své problémy můžeme sami, neplatí. Od určitého okamžiku je totiž všechno už tak zlé, že pomoc může přinést pouze zásah zvenčí. Do této kategorie zřejmě spadá i postavení některých zemí, kterým se dříve eufemisticky říkalo rozvojové, později třetí svět nebo Jih. Cestovatel a geolog Luděk Frýbort přispěl do diskuse na toto téma svou polemikou (0 boháči a chuďasovi, Respekt č. 47/2001) s článkem biskupa Václava Malého (Vyjmout trám z vlastního oka, Respekt č. 43/2001).
Jakýpak Marx
Panu Frýbortovi se nezdá, že by chudoba třetího světa byla zaviněna Západem. Ve svém textu pak spojuje několik problémů a jiné úplně opomíjí. Složitý spletenec potíží současného světa převádí bryskně na jednoho jmenovatele. Píše: „Postavu nadutého, tlustého bohatce zbídačujícího lidové masy vynalezl Marx.“ Nebyl to ani tak Marx. Pokud tvrdíme, že židovské a křesťanské texty tvoří součást evropského civilizačního…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
