Po devíti letech skončila 20. listopadu v Dánsku vláda sociální demokracie. V parlamentních volbách získala nejvíc hlasů liberální strana Venstre. Dosavadního premiéra Poula Nyrupa Rasmussena na postu předsedy vlády vystřídá jeho jmenovec, Anders Fogh Rasmussen, který hodlá vytvořit koalici s konzervativci. Volební kampaň byla bezobsažná a její protagonisté se úspěšně vyhýbali nepříjemným tématům. O Evropské unii téměř nepadla zmínka, přestože politici u této věci slibují permanentní diskusi. Mají k ní podobný vztah jako ke svátečnímu ubrusu po babičce: vytahují já jen výjimečně. zři největší strany, sociální demokracie, liberálové a konzervativci, jsou v otázce evropské integrace v podstatě zajedno, ale jejich postoj se neshoduje s názorem velké části obyvatel. Zdůrazňováním svých proevropských postojů by voliče spíše odradily. A právě na přilákání voličů se oba Rasmussenové zaměřili. Shodli se, že je nutné zlepšit zdravotnictví, školství a péči o staré lidi. Anders Fogh nabízel víceméně sociálnědemokratický přístup. Netroufl si ani slíbit snížení daní. Zajímané nápady zazněly jen od malých stran - jak se vypořádat s nedostatkem pracovních sil nebo jak zvětšit rozdíl mezi minimální mzdou a podporou v nezaměstnanosti. Klasickým tématem pak byla otázka cizinců. Proticizinecké strany, především Dánská lidová strana u čele s Piou Kjarsgaardovou, trvaly jako obvykle na svém. Nová a znepokojující byla ovšem debata u tom, že se tři středové strany jejím názorům přiblížily.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
