Kdyby si většina místních politiků přečetla rozsudky amerického Nejvyššího soudu nebo Evropského soudu pro lidská práva o svobodě slova, myslela by si, že se ocitla ve zlém snu. Jejich kritika tisku by v Evropské unii nebo USA neměla nejmenší šanci obstát. Například podle rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu z roku 1964, dodnes respektovaného a uplatňovaného, mohou být zveřejňovány i nepravdivé výroky, pokud nejsou vysloveny se zlým úmyslem. Evropské právo zase připouští v současnosti zásah proti svobodě slova pouze v případě, že „je to skutečně nezbytné pro ochranu demokracie“.
Islandský spisovatel
S případem Respekt nejvíce koresponduje případ islandského spisovatele Thorgeira Thorgeirsona. Ten napsal na sklonku osmdesátých let dva články do tamějších novin, které kritizovaly brutalitu policie, a požadoval vytvoření nezávislé komise, která by činy policistů prošetřovala. Prokurátor jej obžaloval pro pomluvu blíže neurčených příslušníků policie a Thorgeirson byl odsouzen k pokutě deset tisíc islandských korun. Verdikt byl potvrzen i odvolacím soudem. Thorgeirson se odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva. Podle jeho názoru došlo k porušení práva na svobodné šíření slova. Islandská vláda v přípisu k Evropskému soudu tvrdila, že Thorgeirsonovy články se neopíraly o fakta, jejich cílem bylo poškodit dobré jméno policie a pro dosažení této mety zvolil pisatel článku nevhodné a urážlivé výroky. Evropský soud připustil, že článek byl formulován…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
