Na Rusku už nezáleží. Tak mohl znít slogan zahraniční politiky USA počátkem letošního roku, když do úřadu nastoupil George W. Bush. Nový prezident chystal Američany na možnost jednostranného vypovězení smlouvy ABM o kontrole protiraketových střel. Vladimír Putin zatím popíjel v Pekingu čaj s Ťiang Ce-minem a oba si stěžovali na způsoby nového nájemníka Bílého domu. Teroristické útoky z 11. září však znamenaly obrat ve vztahu Moskvy a Washingtonu. Amerika potřebuje ruského spojence ve válce s terorismem, seznam potřeb ruských zahrnuje například řešení situace státního dluhu, vstup do Světové obchodní organizace či zahraniční investice. Minulý týden jasně ukázal, že nyní je všechno jinak. Zdvořilý, leč ostrý nesouhlas vystřídalo plácání po zádech, úsměvy a společné grilování steaku na ranči v Texasu. Výsledky posledního rusko-amerického summitu přinesly perspektivu výrazného snížení počtu jaderných hlavic a přiblížily start kontroverzního amerického projektu národní protiraketové obrany (NMD).
Méně hlavic
Oba nejvyšší představitelé hned první den jednání oznámili, že jsou připraveni snížit své arzenály jaderných zbraní až o dvě třetiny během příštích deseti let. Spojené státy v současné době vlastní 7 tisíc mezikontinentálních střel, Rusko asi 6 tisíc a společně mají i zhruba 6 tisíc raket středního a krátkého doletu. To je v podstatě naplnění předběžné dohody Billa Clintona a Borise Jelcina z roku 1997. V kontextu vzájemných sporů o rozšiřování…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
