Na sočské frontě padl i náš předek
S pohnutím jsem si přečetl článek Teodora Marjanoviče Žádní Švejkové (Respekt č. 43/2001) o vojácích z českých zemí na sočské frontě. Vzpomínám, jak jsem se v roce 1999 s mojí paní vydal hledat hrob svého dědečka Františka Martinka. Prošli jsme tehdy celé sočské údolí, prohlédli si hřbitov až v Sežaně, byli v Bohinji atd. Bohužel se nám nepodařilo vstoupit dovnitř kaple Javorca. Poštěstilo se nám to až loni, kdy jsme s dojetím uviděli na stěně kaple zvěčněné jméno našeho Františka, který zemřel 22. října 1915 na hoře Mrzli vrh. V té době byl převelen od svého 18. královéhradeckého pěšího pluku k 91. českobudějovickému. Měl vlastně smůlu, ten náš hoch: v jeho registračním listě stojí, že již 19. října ho převeleli zpátky ke „královéhradečákům“. Dříve však, než rozkaz mohl být uprostřed bojů splněn, můj dědeček padl.
Karel Martinek, Nebesa - Lanžov
Vláda usiluje o vyšší čtenost Respektu
Vztah mezi mnou a redakcí Respektu lze označit jako vzájemnou nechuť. Výpad vlády mě však přiměl, abych si časopis obstaral a zjistil, jaká hrůza na jeho stránkách přivedla ministry k neobvyklému záměru ekonomicky zlikvidovat časopis, jehož názory se jim nelíbí. Myslím, že má reakce nebyla ojedinělá. Mám podezření, že vláda takto přispěla ke snížení remitendy předmětného čísla Respektu a možná i ke zvýšení další čtenosti týdeníku. Za běžných…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
