Když psal na sklonku 19. století Alfred Nobel svou závěť, nemohl tušit řadu věcí, které nám o sto let později připadají samozřejmé. Prestiž ceny nazvané jeho jménem až neuvěřitelně stoupla, zato kritéria se změnila. Právě to si můžeme připomenout při zprávě, že o Nobelovu cenu míru za rok 2001 se podělila OSN a její generální tajemník Kofi Annan. Ačkoli ji získaly už různé organizace zastřešené OSN (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, ten dokonce dvakrát, Dětský fond OSN, mírové síly OSN) i samotný generální tajemník (Dag Hammarskjöld), samotná světová organizace ji dostala letos poprvé. Nobelova cena měla oceňovat nejvýznamnější výkony za dotyčný rok na poli fyziky, chemie, medicíny, literatury, míru - a od roku 1969 ještě ekonomie. A hned je tu problém. Jak stanovit z pohledu letoška, který počin byl nejvýznamnější? Bude se dnešní hodnocení lišit od verdiktu našich vnuků? U ceny za mír by měl být relativně nejmenší problém. Ale záleží na kritériích. Alfred Nobel je stanovil v době, kdy se svět ještě nesetkal se světovými válkami, totalitními režimy, moderní industriální genocidou… Proto by měl cenu míru získat ten, kdo „se nejvíce přičinil o bratrství národů, o odstranění nebo zmenšení armád, jakož i o svolání a propagaci mírových kongresů“. Jenže může tato cesta účinně bránit proti agresi, genocidě, terorismu a dalším „vymoženostem“, které přineslo 20. století? Může vytvořit mír, jak ho dnes chápeme? Anebo naopak. Proč nedostala OSN Nobelovu cenu míru za rok…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
