Skončil první měsíc tříleté veřejné sbírky vyhlášené pražským magistrátem na opravu Karlova mostu. Podle primátora Jana Kasla akce zatím vynesla osm milionů korun. Konto a svépomocné kasičky na pěti pražských místech ale vyvolaly rozporuplné reakce. „Sbírat peníze na Karlův most je zneužití pozice této památky,“ komentuje nápad starosta prvního pražského obvodu Jan Bürgermeister. „Město s třicetimiliardovým rozpočtem by na trhu lidské ochoty nemělo konkurovat nadacím a dobročinným organizacím.“ Primátor se však brání: „Jenom dávám občanům možnost přispět. Navíc nejde jen o peníze, ale hlavně o výchovný efekt. Třeba si tak občané uvědomí, že je to náš most: pro nás, naše děti, vnuky.“ V minulých letech se v Praze ubytovaly zhruba čtyři miliony turistů ročně. Většina těchto lidí nepochybně přinejmenším jednou během pobytu přešla a obdivovala Karlův most. Unikátní památka ze čtrnáctého století je však v havarijním stavu. Podepsala se na tom řada vlivů – od ničivých povodní přes kyselé deště až po fatálně špatnou rekonstrukci ze sedmdesátých let. O nutnosti oprav se diskutuje už dvě dekády. V poslední době se zformovala fronta mezi zastánci dvou pohledů. Rekonstrukci považují za bezpodmínečnou oba tábory, liší se však v názoru na způsob a šíři jejího provedení. „Kvůli těmto sporům nás magistrát požádal o návrh objektivního řešení,“ říká rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany. "V roce 1994 jsme proto udělali několik sond do těla mostu, ze závěrů jsme…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
