Ještě před pár měsíci vypadal prodej Transgasu na slušný skandál. Nejprve na jaře vláda zrušila soutěž na privatizačního poradce a na přání ministerstva průmyslu jím určila banku ABN Amro. Potom jeden z uchazečů o tuzemské plynárenství, německá Ruhrgas, na setkání s českými novináři cítil potřebu poslat do Prahy nezvykle tvrdé varování: „Nebudeme podporovat žádnou korupci při privatizaci a nebudeme se na ní podílet.“ V červenci ministerstvo průmyslu náhle odvolalo ředitele Transgasu a místo něj dosadilo Alenu Vitáskovou ze Severomoravské plynárenské. Nová šéfka byla od roku 1984 registrována jako spolupracovnice StB. Transgas byl do května státní podnik, jehož manažeři museli mít čisté lustrační osvědčení - po změně na akciovou společnost mají povinné bezpečnostní prověrky (ty se však v případě předchozího vedení táhly bez výsledku rok a půl). Podle týdeníku Euro je navíc Vitásková „blízkou přítelkyní“ šéfa českého zastoupení Wintershallu (hlavní konkurent Ruhrgasu).Alena Vitásková stojí v čele podniku téměř tři měsíce, nyní je však kolem ní úplný klid. Například týdeník Euro na novou ředitelku zjevně změnil názor. Zatímco výměnu v Transgasu glosoval titulkem „Je to prostá pomsta, nebo záměr?“, dne 3. září otiskl rozhovor, v němž šéfredaktor Eura klade ředitelce otázky jako „Proč jste nebyla vybrána do čela Transgasu již dříve? Hovořilo se přece o této možnosti…“ nebo „Hned poté, co jste byla vybrána, jste velmi rychle převzala funkci. To je hodně odvážné.“ Alena…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
