Co účinněji zasáhne světovou hrozbu č. 1, Usámu bin Ládina a organizaci Al Kajda: Rychlý raketový útok na mezitím již prázdné výcvikové tábory, či dokonce na afghánskou metropoli Kábul? Nebo důsledná izolace od zahraniční podpory a finančních zdrojů? To je otázka do pranice. Od teroristického napadení USA uběhly už tři týdny. Celý svět čeká - ať už s nadějí, nebo s obavou - na ohlášenou odvetu, a jako by se nic nedělo. Ve skutečnosti se děje, ale nejsou to události, které by si vynutily zvláštní zprávy CNN. Rakety sice nelétají, ale válka běží, přinejmenším na finanční frontě. I ta zaznamenává a bude zaznamenávat úspěchy a neúspěchy, ústupy a ofenzivy.
Bushova ofenziva
K vynuceným ústupům na finanční frontě války patří nesmírné prostředky vynaložené na samotné odstranění trosek, na obnovu zničených budov, na pojistné, odškodnění obětí a řadu dalších věcí, ale i na investice do bezpečnosti. Právě tato investice si vyžádá dvojí náklady: politické (například prosazení protiteroristických zákonů, které by omezily soukromí občanů - prosadit je za každou cenu?) a ekonomické (ale i ty jsou otázkou proporcí - sebevětší investice do bezpečnosti neodstraní riziko teroru na 100 %, podobně jako si ani bohaté Japonsko nedovolí stavět domy, které by odolaly jakkoli silnému zemětřesení). Náklady budou vysoké, ale veřejnost neprotestuje. Není divu.První ofenzivu na finanční frontě zahájil právě před týdnem prezident George Bush. V pondělí nařídil zmrazit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
