Ten příběh začal před pětačtyřiceti lety - a vlastně náhodou. Dvaadvacetiletá studentka druhého semestru etnografie na Karlově univerzitě Eva Davidová zkoumala v lednu 1955 na Horehroní lidové kroje a tradiční zvyky venkovanů. Jednoho dne uviděla v zasněženém údolí na konci vesnice Polomka shluk dřevěných, na sebe namačkaných domků. Zvědavost ji dovedla až k cikánské osadě, kde se kolem nečekané návštěvy nadšeně seběhli všichni obyvatelé. Na nic se nevyptávali a hned ji zvali k sobě, hostili jídlem, zpívali jí své písně a vyprávěli staré pohádky. Když se setmělo, doprovodila velká skupina Romů Evu Davidovou zpátky do Polomky, kde ale mladou dívku čekala studená sprcha. Nikdo ze slovenských přátel totiž její nadšení nesdílel. Byla poučena, že „slušná dívka z Prahy nemá mezi cikány co dělat“. Hned druhý den se do osady vrátila. „A tentokrát jsem s sebou vzala i fotoaparát,“ vzpomíná etnografka na vznik svého dokumentárního souboru Cesty Romů (Romano drom), jehož část vystavuje v současné době Novoměstská radnice v Praze.
Tady budete bydlet
Romové nejsou v české dokumentární fotografii neobvyklým tématem - připomeňme alespoň legendární knihu Cikáni, která pomohla jednomu z nejslavnějších českých dokumentaristů Josefu Koudelkovi k mezinárodnímu uznání a se kterou mu zpočátku pomáhala právě Davidová. Soubor Romano drom je ale v mnoha ohledech jedinečný. Eva Davidová vždy byla v první řadě etnografkou a socioložkou (psala vůbec první etnologickou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
