Tento týden hodlá Asociace soukromého zemědělství podat stížnost k Ústavnímu soudu proti nařízení o produkčních kvótách na mléko. Předpis, který koncem roku schválila vláda na návrh ministra zemědělství Jana Fencla a v platnost vstoupil od ledna, soukromí zemědělci považují za bezprecedentní zásah do svobody podnikání. Fenclův úřad spolu s Agrární komorou a Svazem zemědělských družstev tvrdí, že nemohl jednat jinak. Kvůli stabilitě trhu s mlékem je prý třeba garantovat jeho minimální cenu a regulovat produkci. Především se však ministerstvo hájí povinností zavést kvóty kvůli vstupu České republiky do Evropské unie (ministr dokonce označil prosincový protest sedláků proti mléčným kvótám za „první demonstraci proti Evropské unii“). Ale lze mezi evropskými normami a Fenclovým projektem opravdu udělat rovnítko?
Mléko v konzervě
Zmíněné vládní nařízení říká, že od dubna nikdo nesmí vyrábět mléko bez přidělení kvóty, jejíž výše bude odvozena od objemu mléka vyrobeného v roce 2000. Státní zemědělský intervenční fond sice na požádání umožní sedlákovi vyrobit mléka více, nejvýše však o 15 procent. Minimální cena litru mléka je stanovena na 7,60 Kč. Za každý litr vyrobený „nad kvótu“ musí zemědělec zaplatit státu penále ve výši 115 procent garantované ceny (stejnou sumu odvede do státní kasy i mlékárna, která nadbytečné mléko koupí). Pokud se mu naopak nepodaří naplnit kvótu alespoň z 90 procent, stát mu v dalším roce povolenou produkci sníží. "Kvóty…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
