Na začátku letošního roku se místními médii přehnalo další kolo sporu o rekonstrukci pražských Sovových mlýnů. Tentokrát už se mluvilo o hrozící „devastaci Malé Strany“ a „servilitě k bohatým cizincům“. Jsou to silná slova, zvláště pokud si uvědomíme, že jim předcházel příklad mecenášství, který zatím v České republice nemá zrovna silnou konkurenci. Kunsthistorička Meda Mládková, žijící trvale v USA, jak známo před časem nabídla České republice svou unikátní výtvarnou sbírku. Po několikaleté anabázi se dohodla s hlavním městem, že ji bude vhodné natrvalo umístit do chátrajícího komplexu Sovových mlýnů na pražské Kampě. Mládková se nabídla, že pomůže sehnat peníze na opravu zničené stavby, ale na oplátku se potom dožadovala, aby se rekonstrukce vedla podle jejího gusta. Část pražských architektů je ovšem ostře proti. Původně měla více než stomilionová rekonstrukce Sovových mlýnů skončit v létě loňského roku, ale dokončení se aktuálně posouvá minimálně o jeden rok. Výše naznačený spor už dosáhl takových rozměrů, že osmdesátiletá mecenáška v jednom vypjatém momentu pohrozila, že svou sbírku přenese mimo Českou republiku. Jak je možné, že věci došly tak daleko?
Hledání místa
K osvětlení nepřehledné situace je nutné vrátit se o mnoho let zpátky. V USA žijící kunsthistoričce Medě Mládkové se společně s manželem Janem Viktorem Mládkem (známým ekonomem, spoluzakladatelem Mezinárodního měnového fondu a mecenášem umění) podařilo v rámci budování sbírky…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
