Řada českoněmeckých umělců konce 19. a první půle 20. století vnímala cestu životem jako pouť truchlivou či dokonce tragickou. Dokonce i ti, kteří byli schopni zahrát výrazněji na strunu živočišné smyslovosti, nezapřeli notu melancholie. Ta se výrazně uplatnila i v díle Augusta Brömseho (1873–1925), německého malíře z Františkových Lázní. V rámci tradičního festivalu Mitte Europa – Uprostřed Evropy jej spolu s jeho žáky připomíná výstava v Galerii výtvarného umění v Chebu. V minulosti představila chebská galerie i díla jiných českoněmeckých umělců, např. Wenzela Hablika, Georga Karse, Emila Orlika nebo Alfreda Justitze. Trochu podivínská, nicméně silná tvorba Augusta Brömseho je prezentována v podobném duchu.
Staromilecký expresionista
Brömseho dílo se rozvíjelo od počátku dvacátého století až do poloviny dvacátých let výrazně monotematicky. Truchlivé symboly bídného údělu, biblická tematika a symbolika, motivy utrpení - to je velmi uzavřený svět Brömseho grafik, kreseb a obrazů. Jedno se přelévá do druhého, biblická tematika se proměňuje ve výjevy každodennosti. Tvoří–li Brömse tak idylický námět, jako je letní noc, i tehdy mu vylézá z obrazu plného duchovního napětí had zla, had hříchu. Jestliže počátky Brömseho grafických cyklů silně upomínají Maxe Klingera (např. cyklus Smrt a dívka z roku 1901), pak je třeba také dodat, že vykazují nejen podobnou atmosféru, ale i stejně dokonalé zvládnutí minuciózní grafické techniky. Brömse si…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
