„Pokud bude současný trend pokračovat, může to ohrozit budoucnost americké kosmonautiky,“ rozhořčovali se někteří členové Kongresu USA, když v červenci projednávali rozpočet Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA. Nakonec reprezentanti k návrhu 14,56 miliard dolarů přidali 415 milionů. Do konce rozpočtové bitvy je ale ještě daleko.
Jménem Gagarina
Na Damoklův meč v podobě rozpočtových restrikcí si ředitel největší kosmické agentury světa Daniel Goldin již zvykl. Za devět let jeho působení se vystřídali tři prezidenti a každý prosazoval svou koncepci. Ale úder, který zasadil nováček George Bush, byl zdrcující. Škrty ve výši několika miliard dolarů zmrazily plán dokončit Mezinárodní kosmickou stanici ISS a zpochybnily americkou důvěryhodnost. Vzápětí bylo nutno zrušit projekty vývoje nových kosmických nosičů.Letecká a kosmická technika byly po většinu 20. století jedním z hnacích motorů technického pokroku. Pro samotné kosmické lety přesto platí jeden paradox: za většinou dnešních úspěchů ve vzdáleném vesmíru se skrývá raketová technika 50. a 60. let. K tomu samozřejmě přispěla elektronika a miniaturizace. Přístroje mají desetkrát menší hmotnost než před 30 lety. Přesto je cena, za kterou lze dopravit jediný kilogram na oběžnou dráhu, stále ještě v řádu desítek tisíc dolarů a každý start do kosmu přijde na desítky až stovky milionů.Není divu – špičkový technický výrobek, jakým raketa nesporně je, se použitím znehodnotí. Jediným zásadním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
