Výstava na Staroměstské radnici v Praze i stejnojmenná kniha Američana Anthonyho Suaua (1956) nazvaná Beyond The Fall/Po pádu začíná snímkem z 11. listopadu 1989. Demonstranti buší kusy železa do berlínské zdi a skrze proraženou díru prýští voda. Vodní proud je zřejmě nějakým zoufalým pokusem „druhé strany“ zamezit prostupnosti, a tím i konci železné opony. Tenhle Suaův snímek byl mnohokrát publikován. Stalo se tak plným právem. Kromě společenského přesahu zachyceného dění, spojeného s emotivním, přímo euforickým nápřahem, je to i „čistě“ fotograficky výtečný záběr: dynamický, exponovaný v rozhodujícím okamžiku, kompozičně přehledný. Trvalou součástí aktuálně představeného cyklu Po pádu, jenž vznikal v letech 1989–1999, je právě autorův obrazový talent. Ovšem prvek euforie z následných fotografií rychle mizí. Americký fotoreportér totiž pro sebe začal objevovat, co za tou sesutou zdí vlastně vězí. A na územích, kde se pohyboval, euforie z pádu komunismu bleskově zhasla. Někdy tam dokonce možná ani žádná nebyla zažehnuta.
Náš bankomat
Pro pořádek se sluší dodat, že Anthony Suau za železnou oponu nahlédl ještě předtím, než se zbortila; v červnu 1989 přijel do Polska, ale z téhle návštěvy zbyl v cyklu jen jeden snímek z náboženské pouti. Na samém počátku 90. let autor poznával především Rumunsko: na tamějším venkově narážel na výjevy téměř ničím nepřipomínající konec dvacátého století - buď tam vůbec nedorazila moderní zemědělská technika, nebo se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
