Počátkem minulého století sjezdil slavný dánský polárník Knud Rasmussen celé severní Grónsko a zaznamenal stovky mýtů, příběhů a pověstí, které si polární Inuité za nekonečných nocí odpradávna vyprávějí. Výbor z Rasmussenovy sbírky byl pak před třemi lety přeložen do češtiny a zdejší čtenáři dostali skvělou příležitost nahlédnout do příběhů původních obyvatel arktických pustin, kde lidský život zcela podléhá drsným přírodním zákonům. Ledovému ostrovu se po staletí vyhýbalo křesťanství, a jeho mytologie se proto hemží hrůzostrašnými příběhy, ve kterých dobro a zlo tvoří ještě pevnou a nevypočitatelnou jednotu. Laponské pohádky, které letos pod názvem Noidova smrt vydalo nakladatelství Triáda, čtenáře už po „grónské přípravě“ tolik šokovat nebudou. Bytostné sepětí s arktickou přírodou v nich najdeme také, ale dlouhé soužití s Nory, Švédy a Finy přece jen vyprávění laponských Saamiů zředilo do nám známější a srozumitelnější podoby. V případě pohádek Noidova smrt však rozhodně vyvolá překvapení jméno jejich sběratele: ve stejný rok, kdy se Knud Rasmussen v Grónsku otrávil zkaženou konzervou, je totiž v severním Norsku, Švédsku a Finsku začal zapisovat Václav Marek, rodák ze Sadské u Nymburka. Příběh zapomenutého Čecha je přitom podobně zamotaný a pestrý jako pověsti, které v mládí vyslechl v kožešinových stanech severní Skandinávie.
Na sever
"Učil jsem se mlynářem u Jaroslava Bahníka v Sadské a 11. února 1927 mi řemen utrhl levou ruku, " popisuje…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
