V kandidátských zemích, které brzy vstoupí do Evropské unie, mají lidé často obavy z budoucího zdražování. Stačí pohled přes hranice do Německa a Rakouska: až se EU rozšíří, jak rychle se ceny v českých obchodech přizpůsobí sousedním zemím? A co platy - budou růst také tak rychle? A pokud ano, ustojí takové zvýšení mezd české podniky? Podívejme se na tyto otázky z pohledu ekonomické teorie.
Proč tak levně
Ekonomové Balassa a Samuelson ve své klasické studii z roku 1964 dělí národní hospodářství na dvě oblasti: jedna produkuje tradables čili „obchodovatelné“ zboží a služby, druhá non-tradables, „neobchodovatelné“. Co si pod tím představit? První typ produktů lze volně nabízet doma i v zahraničí a je vystaven tržní konkurenci. Proto v této sféře působí zákon jednotné ceny, law of one price. Jestliže se například v Evropě uvolňuje trh s elektřinou, ustálí se časem na celém území jednotná cena.Naopak mezi „neobchodovatelné“ patří veřejná správa, justice, zdravotnictví, školství, veřejná doprava nebo trh s byty. Také v těchto oblastech dochází k liberalizaci, nicméně ceny non-tradables jsou určovány v tuzemsku a zákon jednotné ceny pro ně neplatí. V bývalých komunistických zemích včetně České republiky jsou tyto služby v přepočtu na euro velmi levné (protože i zdejší platy, měřeno v eurech, jsou velmi nízké). Zde také leží hlavní příčina cenových rozdílů mezi Evropskou unií a kandidátskými státy.Podle Balassy a Samuelsona dochází v takových situacích…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
