Je to už měsíc, co si Donald Rumsfeld prožil ve funkci amerického ministra obrany den B (Budget Day) neboli rozpočtový den. Byla to tradiční politická událost, při níž Pentagon představil americkému Kongresu plán výdajů na obranu. Tradičně se při ní také odehrají první střety mezi administrativou a zákonodárci, které se poté táhnou celé léto až do schválení rozpočtu. Ani letos tomu není jinak. Rumsfeld navrhuje radikální zvýšení podílu peněz pro armádu, největší od začátku osmdesátých let minulého století, kdy v Bílém domě vládl Ronald Reagan.
Základny nedáme
Ministr vyrukoval nejen s navýšením rozpočtu, ale i s kontroverzními plány na rušení až čtvrtiny všech základen na americkém území a likvidaci všech 50 balistických raket MX s jadernými hlavicemi a třetiny z 90 bombardérů B-1. Největší bouři mezi zákonodárci vyvolal plán na rušení základen. „Hovoříte o zavírání nepotřebných základen. V mém státě je pouze jedna a potřebuji ji,“ řekl Rumsfeldovi při slyšení člen sněmovního výboru Rob Simmons, republikán z Connecticutu. Při likvidaci každého takového zařízení přijdou o práci stovky lidí a obchodníkům se sníží obrat. Proto se tomu zákonodárci - zejména když se zrušení týká jejich volebního obvodu - brání za každou cenu.Rumsfeld navrhuje pro fiskální rok 2002 (1. říjen 2001–30. září 2002) rozpočet ve výši 329 miliard dolarů (přibližně 20 ročních rozpočtů Česka). Oproti tomu letošnímu jde o navýšení o 33 miliard dolarů. Jak ale dodal, jeho úřad…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
