Janovský summit nejvyspělejších zemí světa se jeví zajímavý především tím, co se dělo mimo jednací sály na ulicích. Přesto si zaslouží trochu pozornosti. Dva z účastnících se státníků, americký a ruský prezident, se na něm dohodli, že diskusi o plánovaném americkém systému protiraketové obrany spojí s diskusí o jaderném odzbrojení. Bezvýznamný detail to je jen na první pohled.Znamená to, že Washington s konečnou platností upustil od původního záměru protiraketovou obranu prosadit jednostranně a chce se s Moskvou dohodnout. Upustil také od toho, co prezident George W. Bush navrhoval během volební kampaně: že svůj přebytečný jaderný arzenál sníží nehledě na to, zda se podobně zachovají také Rusové. Moskva naopak upustila od bubnování, že nepovolí ani o píď, pokud jde o platnost Dohody o protiraketové obraně (známé pod anglickou zkratkou ABM) z roku 1972, která se stala pilířem studenoválečnické rovnováhy mezi oběma velmocemi. Putinova vláda ani nemluví o tom, že by v reakci na jednostranné americké porušení této dohody namontovala na své rakety co nejvíce hlavic, aby nějak držela s Američany krok.Bush a Putin si zkrátka připravili půdu pro spolupráci. Americký prezident by s dohodou v kapse umlčel reptající evropské spojence, kteří se k plánu protiraketového štítu staví skepticky - a jeho ruský protějšek by potvrdil velmocenské postavení Ruska. Bush by se zbavil nálepky, že je stoupenec jednostranných kroků (jako například v přístupu ke Kjótskému protokolu), Putin by…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
