Nechybělo mnoho a ze seznamu ohnisek permanentního napětí a občasných konfliktů mohla zmizet jedna dlouholetá položka - Kašmír. Hornatý region na úpatí Himálaje je jablkem sváru mezi Indií a Pákistánem už od vzniku obou pohrobků britské kolonie, dvakrát se dokonce stal roznětkou války mezi oběma rivaly. Fakticky nejmocnější muži obou zemí - pákistánský vojenský vládce Parvíz Mušaraf a indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí - se minulý týden na schůzce v indické Ágře pokusili o nemožné: najít klíč k řešení kašmírské otázky. Nestalo se a zřejmě se ani stát nemohlo. Postoje obou zemí ke kašmírskému problému jsou totiž velmi odlišné.
Mnoho převleků pro nic
Pákistánci trvají na tom, aby obyvatelé jedenáctimilionového Kašmíru o své budoucnosti rozhodli v referendu, což Indie odmítá (podle Dillí vyjadřují Kašmířané svoji vůli už ve volbách - k nim ovšem příliš nechodí). Rozdílné argumenty obě strany předkládají i při samotném nárokování sporného regionu. Indové se ohánějí tím, že při poválečném dělení britské kolonie se tehdejší vládce Kašmíru mahárádža Hari Singh s posvěcením vicekrále lorda Mountbattena rozhodl pro připojení k Indii. Pákistánci ale tvrdí, že podle náboženského klíče (většina obyvatel Kašmíru jsou muslimové) mělo území připadnout jim. Není proto divu, že i na první pohled snadný úkol, jakým bývá společné prohlášení jednajících stran, se na schůzce v Ágře ukázal jako neřešitelný.Indicko-pákistánský summit byl důležitý už jen tím, že se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
