Gellner po sto letech
Muzeum Boženy Němcové a Textilní muzeum v České Skalici pořádají od neděle výstavu obrazů, kreseb a básní Františka Gellnera Taky mne vábila panenka, jejíž vernisáž proběhne v Jiřinkovém sále Muzea Boženy Němcové. První básnická sbírka Po nás až přijde potopa, která Gellnerovi vyšla právě před sto lety, zapůsobila neobyčejně svůdně na řadu dalších generací, které vlákala do bohémské atmosféry putyk a šantánů, kde se daří existenční i milostné nezávaznosti. Řadu let Gellner prožil v Paříži, kde se stýkal zejména s anarchistickým podsvětím, přičemž se živil jako karikaturista. Kreslením pro brněnské Lidové noviny se živil i v posledních letech před první světovou válkou. Na jejím počátku padl na frontě v Haliči.Výstava z Gellnerovy pozůstalosti byla připravena ve spolupráci s autorovou rodinou a představuje materiály, které dosud nikdy nebyly zveřejněny. Básník a kreslíř je tu představen jako vášnivý odpůrce klerikalismu, milovník svobody, kreslící komentátor francouzských reálií, malíř rozměrných pláten, ale také jako přítel vnadných žen, k jakým za jeho časů patřila i spisovatelka Marie Majerová. Úryvky z Gellnerových textů přednese na vernisáži Marek Nesrsta, zhudebněné básně představí akustické sdružení JQT. Při této příležitosti vyjde po sto letech v ruční vazbě a omezeném nákladu i první básníkova knížka.
Zvuk osvobození
V úterý se v pražském klubu Roxy postaví před zájemce černošští hudební veteráni, kteří si…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
