I náhodný návštěvník pražského Městského soudu musel v uplynulých dnech vycítit, že se děje něco neobvyklého. Ztuhlé obličeje čtyř dobrodruhů ve chvíli, kdy nad nimi senát vynášel nepodmíněné tresty za miliardový podvod v C. S. Fondech, a podnikatel Milan Šrejber, dopravený do soudní síně v želízkách rovnou z letiště - to jsou výjevy, na jaké se jen tak nezapomene. Jedině aférou kolem České televize si lze vysvětlit, že předseda vlády tentokrát nepřispěchal se svým již poněkud únavným voláním, že právě teď se rozjela ohlašovaná akce čisté ruce. Svým způsobem totiž nyní opravdu došlo k průlomu.
První vlaštovky
Nejprve jen pro pořádek: to, že se těsně za sebou sešly dva tak ostře sledované případy, je náhoda, nikoli výsledek politického snažení. Případ C. S. Fondů se mohl stejně dobře projednávat už loni touto dobou; tehdy se jím však jiný městský soudce z formálních důvodů odmítl zabývat. Milan Šrejber má tak trochu smůlu, že přišel na řadu právě teď a právě v tomto kontextu. Bylo by nespravedlivé házet ho do pytle s nápisem „Tuneláři“. Šrejber sice nenávratně ztratil dobrou pověst svým legendárním darem pro ODS maskovaným pod vymyšlenými jmény Bács a Sinha, přece jen však po jeho fondech nezůstaly takové tisíce rozzuřených klientů jako po harvardském impériu nebo po kampeličkách. V čem jsou případy důležité? Verdikt nad C. S. Fondy (dosud ovšem nepravomocný) prolomil beznaděj, která se tu začínala šířit kolem nejznámějších krádeží. Padl dokonce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
