Co si pomyslet, když zjistíme, že počet nějakého etnika za deset let poklesl z 1 362 000 na 373 000, tedy o plný milion neboli o 73 %? Genocida? Etnická čistka? Nebo snad hromadný úprk? Samá voda. Dotyčná čísla se týkají moravské národnosti a byla publikována v předběžných výsledcích letošního sčítání lidu. Od března 1991 do března 2001 se počet obyvatel České republiky téměř nezměnil (pokles o deset tisíc duší), ale… Čechů přibylo 900 tisíc, Moravanů ubyl milion a Slezanů je o 30 tisíc méně. Na tom není nic divného. Roli tu nehraje ani rozdílná míra porodnosti, ani stárnutí obyvatelstva, ba ani stěhování. Příslušníci etnik, která jsou zaměnitelná barvou kůže, jazykem, nábožensky i tisíciletou společně sdílenou tradicí, se mohou vzájemně přelévat do té které škatulky podle libosti, zvláště když si národnost ve sčítacích arších každý vyplňuje podle svého. Roli tu hraje výlučně stranická politika. V posttotalitní euforii před deseti lety bylo možné poprvé zvolit moravskou národnost a zároveň sílily moravistické strany. Tož proč se nestát Moravanem? V roce 2001 se regionálně vymezené strany už dávno ztratily v propadlišti. Tož k čemu to deklarované moravanství vlastně je? V čerstvě publikovaných cifrách znepokojuje ale jiná věc: výrazný pokles všech jinojazyčných národnostních menšin. Zatímco Čech ze sebe může udělat Moravana zatržením kolonky v archu, Rom zůstává etnicky Romem, Slovák Slovákem, Němec Němcem a Polák Polákem. Jenže statisticky to tak nefunguje. Němců a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
