V červnu 2000 rozhodl Ústavní soud o zrušení vyhlášky, která umožnila zvyšovat regulované nájemné. Letos v dubnu Poslanecká sněmovna hned v prvním čtení zamítla vládní návrh zákona o nájemném z bytu, který měl vyhlášku nahradit. Rozhodnutí soudu je účinné od konce letošního roku, co se tedy stane nájemníkům, když do té doby nebude schválen nový předpis? Odpověď zní: nic. Majitelé nebudou moci bez dohody s nájemníkem nájemné zvyšovat vůbec.
Nejen nájemné
Politická diskuse o „deregulaci nájmů“ se soustředí pouze na otázku, jak nově upravit zvyšování nájemného (tj. jde o zavedení nové regulace). Nejde však jen o nájemné.Připomeňme, jak dnes pronajímání bytů funguje. Pokud majitel pronajme byt na dobu neurčitou (to jsou např. staré „dekrety na byt“) a později pro něj najde lepší využití, nemůže dát nájemníkovi výpověď, i kdyby se na tom ve smlouvě dohodli. Smí to udělat, jen když nájemník dluží za více než čtvrt roku, když byt nevyužívá, když majitel potřebuje byt pro sebe, nebo když se byt stal neobyvatelným. Háček je v tom, že výpověď je platná, jen pokud ji předem schválí soud (takže majitel musí nájemníka nejprve žalovat). A pokud majitel byt potřebuje pro sebe, musí opatřit nájemníkovi náhradní byt, stejný nebo lepší, čímž výpověď ztrácí ekonomický smysl. Ochrana nájemníka jde dokonce tak daleko, že soud může před schválením výpovědi požadovat zajištění náhradního bytu i pro toho, kdo neplatí nájem či dělá v domě nepořádek, jestliže má takový…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
